Tymián obecný (Thymus vulgaris) je rostlina z čeledi hluchavkovitých. Jedná se o druh rodu mateřídouška (Thymus), pocházející ze Středomoří. Je nazývána též mateřídouška dymián. Na rozdíl od našich domácích druhů mateřídoušky má dřevnatějící lodyhy. Tuto bylinku oceňovali již Egypťané, Řekové a Římané. Od těch ji přinesli do střední Evropy přes Alpy benediktinští mniši. Tymián roste do výše 20—40 centimetrů. Jedná se o nízký polokeř . Zespodu dřevnaté lodyhy jsou hustě obrostlé drobnými čárkovitými listy. Tymián začíná kvést v květnu a kvete až do září. Poté, aby tymián nezvadl, ostříhají se odumřelé květy Má slabé krátké větvičky s bílými chloupky. Ke kořenění používáme lístky i kvítky. V květináči na okně se tymiánu daří jen tehdy, jestliže je na velmi světlém, slunném a vzdušném místě. Lépe se mu daří v truhlíku na balkóně nebo na verandě a přirozeně v zahradě. Tak jako vyslovujeme jedním dechem petrželka a pažitka, dá se mluvit jedním dechem o majoránce a tymiánu. Tymián je stejně oblíbeným kořením do uzenin, k vepřovým a skopovým pečením, do paštik, k houbám, do zeleninových polévek, k novým bramborům, do tvarohu a ke zvěřině. Špetka tymiánu patří k pečené rybě, do omelet, do sýrových pokrmů, drůbežích ragú, k játrům a do telecího. Oživuje všechny bylinkové omáčky a polévky, játrové knedlíčky, šťávy k pečením, bramborový salát a čočkové, fazolové a hrachové polévky. Do salátové mísy a k jemným zeleninám se však tymián nehodí, protože potlačuje ostatní aróma.
Zdroj: Wikipedia, Sešity domácího hospodaření 1988
Foto: Wikimedia Commons, Autor: H. Zell