Jean-Anthelme Brillat de Savarin (1755 – 1826)
Narodil se 2. dubna 1755 v kraji Bresse, departementu Ains ve městě Belley. Toto území je bohatí na víno, vyznačuje se dobrým jídlem, je krajem raků á la Nantua, lanýžů z Valromey, proslulých žabích stehýnek z Dobes, kuřat z Bresse. Je to kraj výtečné smetany a hlavně slavného plísňového modrého sýra "bleu de Bresse"
Stal se venkovským advokátem v úrodném kraji Bugey plném dobrých hostinců s výtečným jídlem. Tak se mohly v jeho paměti hromadit vzácné kuchařské předpisy
Patřil ke generaci těch největších gurmánů, kteří se mohli věnovat potěšení z dobrého jídla opravdu důsledně.Kromě svého labužnictví, ale stíhal mnoho jiných aktivit a získal si proslulost jako právník, houslista a spisovatel. Byl ztělesněním známého francouzského úsloví "savoir vivre" – "umění žít". Byl mezi prvními, kteří napsali vážné pojednání o fyziologii chuti, jídle a o umění stolovat. V ulici "Rue de Richelieu" v Paříži – kde bydlel, se bavil vymýšlením a přípravou rozmanitých pokrmů. Zrodily se jeho speciality jako např. omeleta z tuňáka, bažant plněný lanýži a slukami, zdobený hořkými pomeranči, nebo hovězí plátky s lanýži aj. S jeho jménem je spojena dodnes řada vynikajících pokrmů ze sýrů, lososa, omelety a také rozličné ozdoby podávaných jídel. Zálibu v gastronomii podnítilo prostředí ve kterém se pohyboval jako dítě a i později při vykonávání zaměstnání
Jeho nejznámnějším dílem je Fyziologie chuti, kterou si rázem získal proslulost nejen v rodné Francii, ale i v celé Evropě. Tato kniha se stala nejdůležitějším počinem té doby v oboru gastronomie. Brillat-Savarin nebyl v gastronomii jenom teoretikem, sám si velmi rád na dobrém jídle i pití pochutnal.O jeho zdravém žaludku kolovaly mezi jeho známými legendy. Mimo to byl oblíbený pro svoji přívětivost, nadhled a ironii, což vše dokázal ve svých knihách.
Zvířata žerou, člověk jí, avšak jen duchaplný člověk umí jíst.
Osud národů závisí na způsobu jak jsou vyživovány.
Řekni mi co jíš, já ti řeknu, kdo jsi.
U stolu je jediné místo, kde se první hodinu nenudíte.
Objev nového jídla znamená pro blaho lidstva více, než objev nové hvězdy.
Ti kteří se přejedí nebo opijí, nedovedou ani jíst ani pít.
Zákusky bez sýra jsou jako jednooká kráska.
Nezbytnou vlastností kuchaře je přesnost: má být také ctností pozvaného.
Čekat dlouho na opozdilého hosta znamená nedostatek ohledu k ostatním přítomným.
Kdo přijímá své přátele a sám se nestará o jídlo, jež pro ně připravuje, není hoden míti přátel.
Někoho pozvat znamená vzít si na starost jeho blaho po celou dobu, kdy dlí pod naší střechou