Vilém Vrabec

VILÉM VRABEC

Vilém Vrabec (* 8. dubna 1901 Horní Růžodol – 27. ledna 1983 Praha) byl český kuchař a učitel, autor desítek kuchařských knih v nichž sebral několik tisíc kuchařských receptů. Jeho nejvýznamnějším dílem je Velká kuchařka, která nyní vychází znovu, do níž shrnul poznatky z předchozích knih. Vyšla v mnoha vydáních a byla přeložena do řady jazyků. Už jako chlapec vynikal v kreslení, a i když jeho odborný učitel doporučoval, aby šel studovat výtvarnou školu, jeho rodiče si to nemohli dovolit. Po první světové válce se vydal do světa na zkušenou. Jeho první cesta vedla do Berlína. Aby si vydělal na studia na soukromé uměleckoprůmyslové škole, ve dne pracoval jako aranžér výkladních skříní největšího zdejšího lahůdkářství Kempiňski a v noci vypomáhal v kuchyni lahůdkářství.

Po roce ale stejně musel pro nedostatek peněz studia i Berlín opustit a vrátit se domů. Jak sám vzpomíná v článku Jaroslava Roudenského v časopise Signál koncem 70. let: ?Definitivně jsem si ale vyjasnil dilema, zda jít cestou výtvarníka, či se věnovat kulinářství. Nechtěl jsem nic dělat napůl a svou ctižádost jsem přenesl do světa kuchyní, zatímco malování mi zůstalo jako koníček. Věděl jsem, že to nebudu mít lehké, protože nemám v kapse glejt vyučeného kuchaře." V Praze nastoupil jako aranžér výkladních skříní proslulého Lippertova lahůdkářství, ale brzy tu už začal uplatňovat své berlínské zkušenosti při zavádění receptur studené kuchyně. Následovala zahraniční praxe, nejprve v hotelu Baška na ostrově Krk a po absolvování vojenské služby pak v Anglii, Švýcarsku, Německu a Rakousku. ?Vyhledával jsem prvotřídní hotely," říká v článku dále pan Vrabec. ?Zaklepal jsem na dveře londýnského Savoye. Musel jsem se však jako nevyučený spokojit s místem volontéra, což znamenalo pracovat za byt a stravu a dělat, co bylo třeba." Jednu sezonu působil v karlovarském hotelu Pupp coby kuchař studené kuchyně, později v mariánsko lázeňském Esplanade a ostravském Grand automatu. V roce 1926 ho ostravská obchodní akademie požádala, aby vedl dekorativní a aranžérský kurz. Ten byl tak úspěšný, že ve finále obdržel od ministerstva školství dekret na pořádání pravidelných kurzů vaření. ?Mým snem bylo otevření stálého kuchařského učiliště v hlavním městě. K tomu ale bylo třeba mnoho financí, a tak jsem se vydal na turné republikou a v desítkách měst uspořádal kursy vaření. Potom jsem v Praze hledal hygienicky i jinak odpovídající místo, až jsem je našel na rohu Štěpánské a Řeznické ulice za nájem 55 tisíc Kč ročně. V roce 1929 jsem konečně mohl otevřít své kuchařské učiliště," pokračuje ve vzpomínkách v článku Vilém Vrabec. I když mu tuto školu tehdejší režim znárodnil, jako zaměstnanec tu pracoval až do roku 1961, kdy odešel do penze. Jeho kurzy prošlo na 28 tisíc frekventantů, kuchařky Státního sanatoria, kuchaři našich námořních lodí, přednášel i kuchařkám prezidentské kanceláře. Jeho kuchařských knih, které byly publikovány v rozmezí let 1931 až 2000, vyšlo v mnoha nákladech ke dvěma milionům kusů.

BIBLIOGRAFIE

Studená kuchyně

Teplá kuchyně, I. a II. díl

Nápoje pro každou příležitost

Moučníky a cukroví

Velká kuchařka

Kapr v české kuchyni

Jihočeská houbařská kuchařka